Dzove

Tso Wikipedia
Ianus ƒe nɔnɔme si wome daɖi le Vatican Museum

Dzove (alo Yanuar) enye ɣleti gbãtɔ le ƒea me le Gregoria ɣletigbalẽa me. Ŋkeke blaetɔ-vɔ-ɖeka ye le ɣletia me. Le ɣleti siame la, pepi dona eye gbewo hã bina dzo.

Le blema ŋɔli la, Romatɔwo xɔese be Ianus nye mawu na agbowo, ʋɔtruwo, gɔmedzedzewo kple nuwuwuwo. Le esiata la, wotsɔ ŋkɔ na ɣleti gbãtɔ le ƒea me be Ianuarius si tso ianua si nye ʋɔtru le Latingbe me.

Tedoxe enye ɣleti gbãtɔ le blema ŋɔli gake tso ƒe 153 BC la, Romatɔwo trɔe, eye Dzove va zu ɣleti gbãtɔ.

Ŋkeke tɔxewo le Dzove me[trɔ asi le eŋu | trɔ asi le etsoƒe ŋu]

Kpe si woyɔna be garnet le Eŋlisigbe me

Mɔkekewo[trɔ asi le eŋu | trɔ asi le etsoƒe ŋu]

  • Ƒe yeye Ŋkeke - Dzove ƒe ŋkeke gbãtɔ
  • Martin Luther King Ŋkeke le United States - Dzoɖagbe etɔ̃lia
  • Australia Ŋkeke le Australia - Dzove 26
  • Republic Ŋkeke le India - Dzove 26

Nu bubuwo[trɔ asi le eŋu | trɔ asi le etsoƒe ŋu]

Carnation seƒoƒo
  • Ɣleti sia ƒe seƒoƒo tɔxewo wonye "carnation" kple "snowdrop" le Eŋlisigbe me.
  • Dzove ƒe kpe xɔasi enye kpe si woyɔna le Eŋlisigbe me be garnet.

Nya siawo ƒe tsoƒe[trɔ asi le eŋu | trɔ asi le etsoƒe ŋu]

Ɣletiawo le ƒea me
Dzove · Dzodze · Tedoxe · Afɔfiɛ · Damɛ · Masa · Siamlɔm · Dasiamime · Anyɔnyɔ · Kele · Adeɛmekpɔxe · Dzome